|
|
Holocenní klimatické optimum v oblasti Íránu: geoarcheologické a klimatologické studium ve spojitosti s lidským osídlením
MARŠÁK, Daniel
Tato bakalářská práce rešeršní formou shromažďuje dosavadní znalosti a informace o paleoenvironmentální a archeologické situaci v oblasti Íránu především z období holocenního klimatického optima, někdy též označovaného pojmem altitermála. Holocenní klimatické optimum se vyznačuje vysokými teplotami, velmi silnou intenzitou atmosférických srážek a trvá zhruba od 9000 cal. BP do 5000-6000 cal. BP. Práce si dále klade za cíl zmapovat vývoj lidského osídlení důsledkem příznivých klimatických změn. Tohoto výsledku bude dosaženo za přispění geoarcheologických a paleoklimatických proxy dat, která představí a zrekonstruují formující podmínky pro lidské osídlení. Důležitým prvkem práce je identifikace lovecko-sběračských společností a zachycení jejich postupného přechodu k plánovanému zemědělství. Pro tento přechod je významnou oblastí jihozápadní část regionu dnešního Íránu (provincie Chúzistán, Lorestán, Ílám). Těmito provinciemi "prochází" pohoří Zagrosu, kterému bude v této studii podrobena bližší analýza.
|
|
|
Pastoralism in the East Tatras national parks. Cultural and ecological context in present
Bohušová, Ivana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Ložek, Vojen (oponent)
Pastierska expanzia do tatranských dolín vo Východných Tatrách začala najneskôr v 14. storočí. Vrcholom pastierstva bola valaská kolonizácia v 16. storočí. Pastieri bežne vyháňali svoje stáda do nadmorskej výšky nad 2000 m. n. m. Škody spôsobené pasením narástli do takých rozmerov, že sa pastva z niektorých území vylúčila. Po vzniku Tatranského národného parku bolo pastierstvo na území Vysokých a Belianskych Tatier na Slovensku úplne zakázané. V Poľsku sa podarilo pastierstvo obnoviť po približne 30 ročnej odmlke aj na území Tatrzańskiego Parku Narodowego v podobe tzv. kultúrneho výpasu, ktorý je realizovaný za prísnych podmienok, aby nedochádzalo ku poškodzovaniu prírody. Cieľom mojej práce bolo zistiť, či by sa dala pastva vrátiť na územie Tatranského národného parku a ak áno, tak za akých podmienok, aké by boli jeho výhody i nevýhody, a to komplexne, nielen z prírodného, ale aj zo sociálne-kultúrneho hľadiska. Inšpiratívna pre mňa bola práve kultúrna pastva v Poľsku a tiež ma zaujímalo, či v Poľsku sledujú nejaké negatíva regulovanej pastvy. Svoj výskum som robila v podobe pološtrukturovaných rozhovorov s odborníkmi, ale i laickou verejnosťou. Výsledky empirickej časti ukázali, že väčšina respondentov by si vedela predstaviť prinavrátenie pastvy za určitých podmienok, nie v takej intenzívnej...
|
|
|
Populační struktura, migrace a dynamika Afriky a Arábie
Čížková, Martina ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent) ; Zrzavý, Jan (oponent)
Populační historie afrického sahelu a Arábie byla kromě interakce evolučních sil ovlivněna i šířením kulturních inovací neolitu. Odrazem těchto procesů je dnes velmi složitě strukturovaná diverzita současných populací, která je v předkládané práci prezentována prostřednictvím analýz několika genetických markerů. Cílem je podat ucelený pohled na historii demografických procesů v sahelu i Arábii, a to kombinací genetických, jazykových, subsistenčních a geografických dat získaných od lokálních populací. Studie rozsáhlého souboru mtDNA sekvencí ukázala, že Arábie byla významnou křižovatkou genového toku, a ačkoliv byla kolonizována anatomicky moderními lidmi z východní Afriky, dnešní diferenciace mezi oběma regiony je vyšší než diferenciace mezi jejich lokálními populacemi. I sahel byl v minulosti významným biokoridorem. Setkáváme se zde s populacemi různých subsistenčních strategií (kočovní pastevci a usedlí zemědělci), mezi nimiž byl genový tok značně omezen. Porovnání uniparentálně děděných lokusů u obou skupin poukazuje na odlišnou migrační aktivitu východní a západní části sahelu. Ke komplexnějšímu obrazu populační historie této oblasti přispěly také analýzy Alu elementů, které naznačily inklinaci západoafrických pastevců (Fulbů) k populacím východní Afriky. Práce ukazuje, že subsistenční...
|
|
|
Za plotem čeká vlk. Mezidruhové soužití na Broumovsku v antropocénu
Senft, Lukáš ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Brož, Luděk (oponent)
Předložená práce sleduje, jak se mění předivo vztahů lidí, zvířat a technologií v souvislosti s nedávným příchodem vlčích smeček do broumovské krajiny. Návrat vlků se navíc propojuje se sílícími ekologickými změnami a ústřední otázkou provedeného výzkumu jsou proto možnosti - a nemožnosti - místního mezidruhového soužití v podmínkách antropocénu. Výzkum vychází z metod vícedruhové etnografie, především pak z literatury, která zkoumá ontologické aspekty mezidruhového soužití, zahrnující především studie Donny Haraway, Eduardo Kohna, Annemarie Mol, Anny Tsing a Raneho Willersleva. Práce analyzuje několik typů situovaného mezidruhového soužití, které příchod vlků proměnil anebo přímo umožnil: administrativní a senzuální praxi pastevců, metody mimetické empatie stopařů, vyvstávání činitelů, kteří nově zasahují do místních dějů (družice, dotační programy, sucho) a překlad procesů na pastvinách do politicky angažovaných aktivit místních farmářů. Práce rozvíjí užívané koncepty tak, aby umožnily pojímat děje na Broumovsku jako situované utváření více-než-lidské sociality. Klíčová slova: vícedruhová etnografie, vlci, pastevectví, stopaři, více-než-lidská socialita
|
|
|
Katecheze dospělých po II. Vatikánském koncilu
ŠTRÁCHALOVÁ, Anna
Teoretická práce se zabývá katechezí dospělých po II. Vatikánském koncilu. Cílem je její popis a reakce na koncil s ohledem na dospělého příjemce. Práce nejprve charakterizuje katechezi v průběhu dějin s důrazem na její kristocentrismus. Popisuje II. Vatikánský koncil a jeho dopady na katechezi se zaměřením na dospělé příjemce. V práci jsou popsány situace, ve kterých se mohou dospělí příjemci katecheze nacházet. Také se zde hovoří o zásadách a metodách jejich vzdělávání. Dále je zde popsán pohled papežských encyklik na problematiku katecheze dospělých v dnešní době.
|
|
|
Countryside settlement and its transformations in case of Moravian-Silesian Beskids and its foothills
Kraut, Jan
Český venkov v uplynulých dvou stoletích prošel řadou změn, ty se v tomto různorodém prostoru mnohdy liší – jak vlivem na podobu prostoru, tak mírou transformace společnosti. Příspěvek mapuje dopady těchto změn na situaci venkovského osídlení v severovýchodní části republiky. Toto území patří mezi nejpozději osídlené krajiny naší republiky s řadou specifik, ta vedla k jedinečné podobě osídlení, kterou následně velmi narušil průmysl a překotná urbanizace. Charakter, kontinuitu a kvality prostředí je zde proto obtížné identifikovat charakter, kontinuitu a kvality prostředí a správně je interpretovat.
|
|
|
Domestikace tura a pastevectví v africkém sahelu
Salajková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Domestikace zvířat a rostlin byla jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách lidstva a vedla k významnému kroku v evoluci člověka. Došlo k ní na několika místech současně a obyvatelé těchto oblastí získali oproti lovcům-sběračům značnou výhodu v možnosti kontrolovat kvantitu potravních zdrojů. Nejvýznamnějším místem byl Úrodný půlměsíc, kde byla domestikována celá řada zvířat, mezi nimi i pratur. Sahara, která byla v časném a středním holocénu oblastí vhodnou pro chov dobytka, se postupem času měnila v bezútěšnou poušť, kdy přicházející sucho nutilo tamní obyvatele přesouvat se dále na jih, na území dnešního sahelu a savan. V subsaharské Africe bylo ale pastevectví zaváděno postupně, což souviselo s výskytem některých zoonóz. Pastevci se začali specializovat na mléčnou produkci skotu, která se stala významným zdrojem jejich obživy a také směny s okolními, usedle žijícími zemědělci. To je vedlo ke kočovnému pastevectví, specifickému životnímu stylu, jehož se některá etnika nevzdávají ani dnes.
|
|
|
Význam pastorace v sociálním poradenství Ukrajincům v Centru podpory cizinců Prostějov
Burdová, Oleksandra ; Martinek, Michael (vedoucí práce) ; Křišťan, Alois (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem významu pastorace v sociálním poradenství Ukrajinců v Prostějově. Cílem práce je popsat úlohu pastorace v sociálním poradenství Ukrajincům v Centru podpory cizinců, Žebřík, z.s. Práce pojednává o významu a důležitosti pastorace v sociálním poradenství pro cizince. Praktickým výstupem práce je vyhotovení informační brožury určené Ukrajincům, široké laické i odborné veřejnosti. Brožura nese název Duchovní péče bez hranic a obsahuje základní informace o pastoraci a také kontakty na křesťanské církve v Prostějově.
|
|
|
Pastoralism in the East Tatras national parks. Cultural and ecological context in present
Bohušová, Ivana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Ložek, Vojen (oponent)
Pastierska expanzia do tatranských dolín vo Východných Tatrách začala najneskôr v 14. storočí. Vrcholom pastierstva bola valaská kolonizácia v 16. storočí. Pastieri bežne vyháňali svoje stáda do nadmorskej výšky nad 2000 m. n. m. Škody spôsobené pasením narástli do takých rozmerov, že sa pastva z niektorých území vylúčila. Po vzniku Tatranského národného parku bolo pastierstvo na území Vysokých a Belianskych Tatier na Slovensku úplne zakázané. V Poľsku sa podarilo pastierstvo obnoviť po približne 30 ročnej odmlke aj na území Tatrzańskiego Parku Narodowego v podobe tzv. kultúrneho výpasu, ktorý je realizovaný za prísnych podmienok, aby nedochádzalo ku poškodzovaniu prírody. Cieľom mojej práce bolo zistiť, či by sa dala pastva vrátiť na územie Tatranského národného parku a ak áno, tak za akých podmienok, aké by boli jeho výhody i nevýhody, a to komplexne, nielen z prírodného, ale aj zo sociálne-kultúrneho hľadiska. Inšpiratívna pre mňa bola práve kultúrna pastva v Poľsku a tiež ma zaujímalo, či v Poľsku sledujú nejaké negatíva regulovanej pastvy. Svoj výskum som robila v podobe pološtrukturovaných rozhovorov s odborníkmi, ale i laickou verejnosťou. Výsledky empirickej časti ukázali, že väčšina respondentov by si vedela predstaviť prinavrátenie pastvy za určitých podmienok, nie v takej intenzívnej...
|
|
|
Laktázová perzistence u tuarežských pastevců
Šmídková, Lucie ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Laktázová perzistence (LP) je geneticky determinovaný znak, způsobený expresí laktázy v dospělosti. Laktáza je střevní enzym odpovědný za trávení mléčného cukru, laktózy. Jeho produkce v tenkém střevě klesá během dětského období, tento fyziologický stav se nazývá laktózová intolerance. Nicméně u některých jedinců produkce tohoto enzymu zastavena není. Přetrvávání činnosti laktázy je nedávný jev, který vznikl nezávisle v několika částech světa za posledních zhruba 10 000 let v souvislosti se vznikem zemědělství, konkrétně mléčné produkce a je (patrně) dosud pod silným selekčním tlakem. LP byla prvně pozorována v Evropě, kde je asociovaná s mutací -13910*T, jejíž frekvence koreluje se zeměpisnou šířkou. V Africe je výskyt LP spojen naopak s pastevectvím a spadá pod hypotézu geneticko- kulturní koevoluce související s chovem dobytka a využíváním sekundárních potravních zdrojů. Pastevecké populace žijící na různých územích Afriky mají odlišné LP mutace, které se odvíjejí od jejich původu. Ačkoliv bylo na LP prováděno již velké množství populačních studií, ještě nikdo se nezabýval touto problematikou z molekulárně genetického hlediska u Tuaregů. Tato práce se zaměřila na analýzu LP mutací u 93 vzorků Tuaregů z Burkiny Faso, Mali a Nigeru. LP mutace byly potvrzena u 57 z 93 (61,3%) vzorků a nejvíc...
|
host ::
RSS.